Tajemnym Kurdistánem s mrazem v kalhotach

Nasleduje prepis z meho papiroveho cestovniho zapisnicku. Od Turecko-Iransky nepruchozi hranice zpet po hlavni mesto Kurdistanu v Turecku Diyabarkir:

I nemozne je mozne prekonat.

To ze ti nekolik lidi rekne, ze hranicni prechod Kapikoj Turecko-Iran neni mozne prejit, ze tam nejezdi auta a ze musis zpatky 400km atd.. Z Vanu na par stopu jsem se dostal do oblasti skoro bez civilizace v polozasnezenych horach. Nebylo uniku. Kdybych tam mel nekde prespat, zas bych skoro umrznul kuli mizerny alimatce. Posledni stop az na hranici se zastavkou pro benzin u jednoho starika ve veelmi zapadle mini vesnicce s par domama uplacanych z hliny, me ten tipek hodil az na hranici, kde jediny co ji muze projet je vlak. Samozrejme chtel nakonec po me para para (penize), coz jsem tak nejak cekal, ale doufal jsem ze kuli jeho peknemu autu a skutecnosti, ze v Turecku nikdo para para nechtel, ze k tomu nedojde. V kapse jsem mel stejne jen jeden milion. Rict mu ze v Turecku za stopa zatim nikdo prachy nechtel mu nestacilo a chtel me odvist na policajty. I zeleznicari se mu to snazili vysvetlit ze Europa para yok normal (zadne penize). Tak me chtel hodit zase zpatky do Vanu. Vyndal jsem sveho drobka (bagl) z auta a aplikoval Guciho techniku. Staci cekat a on uz na tom nebude trvat vecne. Tak nakonec s usmevem a cigem odemne odjel.
Pohranicni zeleznicari a policajti s bouchackama a zelizky s me vzali do kanclu. Jako vsichni Turci poslouchali vyhradne Tureckou muziku. Tak jsem nahodil do prehravace CD s ceskou ska kapelou, piju caj, kourim Lucky Strajky a se mnou si do rytmu poslapavaj Turecky pohranicari a policajti do rytmu ceskeho ska kdesi mezi Iranem a Tureckem.

Ani ne za par hodin se do obrovsky vyprazdne cekaci mistnosti pririti hromada irancu a bubu-stanu a kompletne preplni celou mistnost.
Na to me Evrun mistni postak pozve k sobe do cimri, ktera je mu 5dni v tydnu domovem. Cajiky, ciga a kratsi rozprava. Pomohl jsem mu pripravit vecu. Paprika, smazene brambory, cibule a ekmek (chleba). Obcas se nekdo zastavi, aby si zavolal, jelikoz v tak odlehle oblasti neni signal. Trochu se opozdiva, zacne mrznout a odbaveny vlak s bubu-irancema odjizdi. Postak Evrun odklada svuj oblek, pod kterym ma rovnou pyzamo. Pak uz se nemuzu zbavit dojmu, ze mne chce postak Evrun oprcat. Tak nejak podivne pocumuje a ukazuje mi kondom. Coz samozrejme s vtipem odrazim, aby se neurazil. Zacinam uvazovat o tom ze se vratim do cekarny. Sebral mi mou milou potrhanou kosili ze Syrie, kterou nasledne spalil a dal m svou svetlou postackou kosili. Po nekolik ahodinach cekani, prijizdi luxusni vlak smerem do Iranskeho Tabrizu, na hranicich nechavam postaka Evruna a s pohranicarema si vymenujeme CDcka s Tureckou muzikou za cesky ska hity. Hura do Iranu!

Van – Turecko

Mesto Van zas takovej odvaz az na hrad se super vyhledem na jezero Van nebyl. Az moc moderni mesto se supermarketama a tak. Prosmejdil jsem par cajek a mesit. Prespal jsem v kentus hotelu Burak. Nejdriv me chteli soupnout do chodby oddeleno deskou. To jsem fakt odmitnul. Nakonec jsem skoncil v triluzkovym pokoji s dalsima Turinama. Hotelovy pokoj vypadal asi tak, ze pres tech par prken by se tam mohl kdokoliv vloupat. Mohl. Ale kdo by vykradal takovej kentus hotel?
Cestou do Vanu jsem se nechal vysadit ve meste Gevas s kostelikem na ostrove Akdamar. Bohuzel jsem byl jedinej zajemce a lod pro desitky lidi jsem sam nezaplnil. Taky nekdy priste.
Noc byla opravdu prekrasna. Prespal jsem u jezera za krasny noci, kde i pres zarivy mesic bylo videt miliony hvezd, jezero zarive splouchalo a kamiony se buraceli po vzdalenejsi silnici mezi mesty „Nikde“ „Nic“.
BTW.: Ted z postaka vylezlo ze je na chlapy. Zadnice se mi stahla strachem 🙂

Diyarbarkir

Vcelku obycejne mesto, s par hradbama kolem mesta. Prosmejdil jsem mesto s jednim tipkem a po dlouhe dobe pokecal s mladou Turinkou. Utek z Diyarbarkiru se povedl v klasickem zewl typu. Z Diyarbarkiru jsem se povezl par minut z mesta v noci na misto kde uz v noci nic nejezilo. Nocni cestou z mesta me zastavil jeden hustej 15letej kluk. Kdyz nekdo v 1hodinu rano prochazi ztichlym vidlackym mesteckem s 23kilovym baglem, tak se nad tim asi pozastavi 🙂 Tim kdo se nad tim pozastavil byl snad ten nejtlustsi 15letej kluk, co vazi 100kilo a prodava ciga u silnice. Tak jsem zasli do klasicky turecky jidelny. Prazdny velky steny, cajiky a jidlo za sklem jako ve skolni jidelne.
Ten malej tlustej kluk kouril ciga s fintickama jako 30letej a mel rad porno. Ale byl fakt vtipnej a nechal si ze sebe delat legraci. Prazdny steny jsem ozdobil obrazkama z Cech a vydal se na konec mesta prespat.

Tatvan

Planovany vystup na Nemrut Dagi z mesta Tatvan jsem musel kuli pocasi odlozit. V noci bylo ve meste -6stupnu, nahore by to bylo fakt peklo. Prolezl jsem par cajoven, zkouknul fotbalovej zapas. Hned jak fotbal skoncil se cela cajka doslova vylidnila. Turini na zimu moc zvykli nejsou. Proto vetsinu casu prosedej ve spinavy cajce u kamen.

Turecke zvyklosti

  • Vsichni Turci kouri. Kouri opravdu hodne a skoro vsude.
  • Co se mi ale libi jsou takove detaily napriklad pri stolovani. Hned jak prijde jidlo a stul se na nej vrhnou. Prani dobrou chut nechavaji az po jidle. Jednotlive pokrmy jako maso, ryze, omacka chleba ma kazdy svuj talir. Jak kazdy turek doji, opre lzici vzhuru nohama o talir a vrha se na cajik. Pri caji kazdej vyridi par telefonu, vykouri cigo a muze se zase pokracovat.
  • Turci mi prijdou do Islamu mnohem vic zapalenejsi nez napriklad Iranci. Otazka jako jsi vyznani, nasleduje hned po tom co se te zeptaji odkud jsi.
  • Turci sbiraji misto znamek emaily. To ze si nekdo rekne o email, neznamena ze by vam chtel napsat, ale to ze prijde do jeho e-sbirky.
  • Vsichni turci jsou nadrzeny. Je to tim ze podle Koranu nesmeji mit predmanzelsky sex. Predpokladam ze spouste homosexualu se musi v Islamistanu libit.
  • Jinak jsou Turci uzasne pohostinny narod. Na silnici se te neustale zdravi a vyptavaji se na temata ohledne rodiny, zen, nabozenstvi a vseh dalsich neresti zivota.
Instagram Feed Instagram Feed Instagram Feed Instagram Feed Instagram Feed Instagram Feed Instagram Feed Instagram Feed

I am Documentary & Fine Art Travel Photographer, who journeyed the world as a photographer for more than 20 years, focusing my efforts on documenting the traditions of changing cultures around the world.