Phu & Nar Trek k patám Tibetu

Prošlapal jsem kus světa a chtěl bych vám povědět, že panensky nedotčených regionu včetně jejich neposkvrněného etnika obyvatel, je přesně tolik, jako velkých lásek našeho života. Údolí Nar&Phu, jež vás uvítá sněhem posetými špičkami 7000m velikánů kolem vyprahlého údolí tibetské náhorní pouště a unikátní zachovalou Tibetskou kulturou, patří přesně mezi takové vzácné regiony.
Trek nahoru k Nar&Phu kombinuje cestou vše od zářících špiček velehor, zasněžených seděl, blistivych ledovců, odlehlých vesnic někdy i zcela opuštěných, strmých údolí, příjemné vonnici dubové a smrkové lesy, skalní formace fantaskních tvaru a barev, yaci karavany nesoucí zásoby ryze, buddhistické gompy a především unikátní Himalayskou kulturu. Skutečně epesni trek!
Posazen jen den chůze od čínsko nepálských hranic, region Nar a Phu byl poprvé objeven bělochem v roce 1950. Brzy nato díky čínské invazi do Tibetu, nepal tento kritický hraniční region uzavřel na několik dalších dlouhých desetiletí.
Až do pozdního roku 2002, byly vesnice Nar&Phu zcela izolovaný od západních trekkeru, což zachovalo nedotčené hliněné vesnice a tradiční koloběh života etnicky-tibetského obyvatelstva. Přesto i dnes Nepálská vláda počet návštěvníků limituje 90$ permitem.

Mapa treku do Phu & Nar

Phu & Nar trek map!

Popis treku po Nar&Phu v našich botách

Mateli zájem se do Nar&Phu vypravit, nechť vám toto vyprávění cesty, mapa a fotky dobře poslouží. Neplánujete-li tak, připojte svůj názor do komentářů, zda-li vás článek do Nar&Phu alespoň transferoval.

Den 1: Start z Cháme – Meta (3560m)

Fotografie!

Z Chame překračujeme řeku a vyšplháváme se přes příjemné chladivé dubové a jehličnaté lesy nad řekou Phu Khola (Khola znamená řeka). Celý den nikoho nepotkáváme, což je velmi příjemné od frekventovaného okruhu kolem Annapuren. Cesta nás zavádí přes široký vodopád k horkému vyvěrajícímu pramenů, u kterého nás privitava lesní tibetská vila lahodným changem. Chang je místní domácí pivo, které má někdy extra sílu. Jako třeba tentokrát. Se západem slunce docházíme do větrné skoro opuštěné vesnice ‚Meta‘. Po okolí ‚Mety‘ se pasou mezi bilimi kostrami minulých yaku a kamenymi domy divoké koně. Stromy zde již nerostou a nebýt kamenych palisád, nerostla by tu ani ta tráva. Ve vesnici nás jedna rodina nechává přespat v jednom z od plamene začouzených domů.

Den 2: Meta – Phuu (4050m)

Nesmírně dlouhá celodenní cesta od svítání do západu, která jiným trvá standartne dny dva. Celý den nepotkáváme živáčka. Cestou pozorujeme jak se veškerá krajina přetváří. Míjíme dvě mrtvolně opuštěné vesnice, šlapeme přes bílé písky, hluboké kamenité potoky až do rudého údolí, jasné vysílající signál, že vcházíte pod pátý Tibetu.
Dnes vás vítá, ale dříve vás měl zastrašit strážní monolit, střežící příkrou cestu až nahoru k „bráně do Phu“ nazývanou Pupigyal Kwe. Pupigyal Kw pozorujeme celou půlhodiny cesty údolím. Procházíme s napětím co přijde branou. Kus od cesty na nás míří bývalá strážní věž lucisniku. Procházíme zleva podél Maní-Wall, s barevnými vytesanými nápisy v tibetštině „Om maní páďme hum“. Z dálky na nás vyskakují šedivé fleky místních obydlí podél údolí. Cestu k ním lemuje dlouhá čára zdobených chortenu. Procházíme podél nich s vnitřním vibrováním mantry „Om maní páďme“ a po překročení řeky bezeslov vkráčíme do amfitheatrne posazené vesnice Phu. Po šálcích tibetského čaje, jež je se soli a máslem, si zakládáme místečko na střeše jednoho z místních bývalých lámu a pod dekou z hvězd s vánoční radosti usínáme.

OOO

Den 3: Phu

Při výhledu z vrcholu této amfiteatrni vesnice pozoruju, co všechno člověku stačí k životu.
Voda. Bez vody není život ani chang. Pro tu musejí místní s bandaskou nazadech až nahoru nad vesnici, kam voda stéká z ledovce.
Pole dává místním zásoby ječmene (barley) na drahocenou tsampu. Tsampa jsou opražená pšeničná zrna a následně do prášku semleta. Běžné se tsampa míchá s tibetským slaným čajem a ji se jako kaše. Chang nesmí chybět po každém jídle. Chang vám domácí neustále doleva až po okraj sklenice, takže nikdy nevíte , kolik jste tibetského piva vlastně vypili. Nechat dopít hosta až na dno je neslušné.
Jelikož muži vyrážejí s ovcema za úsvitu na celodenní pastvu, zůstává vesnice presden v rukou žen. A jako všechny baby na vesnici, i tady posedávají uprostřed vesnického nádvoří, drbou s příbuznýma a sousedy, za podvedomneho tkání nitě z jací nebo ovcí vlny. Občas z čínských termosek rozlejou slaný čaj k posrkávani a sem tam si ty že starších šňupnou z palce tabáku.
Někteří pomáhají na poli anebo nejlépe v místním maličkém vodním mlýně na výrobu tsampy, kde se tsampa praží a silou vodního elementů následně i mele.
Hravedeti dávají přednost pobíhání venku, před sezením ve škole a poslouchání jediného nepálského učitele v oblasti.

Scripta

Po ranní tsampe s čajem, vyrazím přes vodní mlýn do protější gompy na druhém kopci. Zbytek dne venuju práci ve mlýně, čištění ječného zrna od kamení, které by mohlo vodní mlýn rozbít. Za odměnu mi plní čepici praženým zrnem, které vypadá a chutná jako pop-corn. S plnou čepici té pražené dobroty šplhám zpět do vesnice a na náměstí se dělím o tu dobrotu s ostatníma schůzujícíma vesnicanama. Přichází trekujici bráška Lada z obhlídky odlehlého údolí. Vtunahle pokec s místníma přerušuje dunící dupot karavany koní. To příbuzní přijíždějí na návštěvu. Až z Pokhary či Manangu, kde pracují. Většina to namíří rovnou domů za ženou a někteří ještě ustájí a nakrmí koně vymlácenou ječnou slámou. Kecám s jedním z přijíždějících mladíků, který přijel za rodinou. „Je tak velký.“ povídá mi ke konci našeho rozhovoru. „Co?“ ptám se nechápavě. „Horses dig“ a sleduju jeho ruku jak ukazuje na dlouhatánské přirození koně. Svaluju

Den 4: Cesta do Naru

O den se vracíme stejnou cestou zpět. Míjíme písečnou dunu ve 3300m (i to je možné v Himalájích vidět) a stoupáme dlouze přes opuštěnou gompu strmě nahoru do vesnice Nar
IMG_7084

Den 5: Nar

Nikoliv příliš odlišná od Phu, nicméně mnohem živější je vesnice Nar. Jako každá tibetská vesnice vás přivítá zástupem chortenu s bambusovou střechou, zelenými terasami poli ječmene a changem. V ‚Metě‘ jsme potkali mladíka z Naru, jdeme proto vyhladovělí a že stoupání unaveni přímo za ním. Nechává nás u svého příbuzného laskavě přespat, vaří dál bhat (čočka a ryze) a večer zalíváme dlouhou sklenici changu.
Narozdíl od menšího Phu, Nar působí dojmem veselejší a početnější vesnice. Ženy v šedých ulicích tkají na stavu zástěry a přikrývky, či si spokojeně točí modlitebním mlýnkem. Štěstí že přicházíme přesně v době, kdy probíhá 3denní puja (obřad) čtení buddhistických posvátných textu a zpěvu, za doplňujícího dunění bubnů, trubek a činelů. Dotoho ženský společně pro všechny vařili a špinili sukně až vše působí dojmem velké harmonie.
IMG_7093

Den 6: Cesta z Naru přes sedlo Kang-La (5240m) zpět na Annapourna okruh

Pár hodin příkře stoupáme do zasněženého sedla Kang-La (5240m). Kocháme se výhledy bohů na obě gigantická údolí Nar a údolí Annapouren. Poté následuje velmi prudký a dlouhý celodeni sestup zpět do údolí Annapourna okruhu, kde večer u šumícího potoku, který proudem protáčí modlicise mlýnky chortenu, zapalujem že smrkového dříví táborák.
Jestli jsem si někdy přál se podívat na odlehlé a desetiletí nedotčené místo, zachovalou tibetskou kulturu, překrásné hory nad náhorní plošinou, buddhistické ceremonie a překrásné lidí, tak tady se mi to splnilo.


Avšak Phu&Nar je jen malý kamínek, ve srovnání s tím co teprve přišlo během 22dnů v nedotčeném království země Lo!

Fotografie z treku po Phu & Nar

Scripta

IMG_7098


  1. Vskutku nadherne fotografie. Viem si do istej miery predstavit, cim sa tam prechadza. Mala som prilezitost byt v Indii i ked nie stopom :o). V plnej miere sme vsak vyuzivali hromadnu dopravu – obcas sranda ale niekedy na porazenie.
    Super a zelam vsetko dobre do dalsich ciest.

  2. O údolí Naar-Phu přemýšlím už 4 roky, co ho otevřeli. Je tam největší geomagnetická anomálie na světě a sever tedy není na severu. Jedu tam letos, jen nevím jestli s sebou mám tahat stan nebo se tam dá na celé trase vždycky najít nějaká ta střecha nad hlavou.

  3. Krasne stranky, krasne zazitky. V breznu budeme taky kolem Annapuren, jak je to s tim Naar-Phu, je treba stan nebo se da najit spani na trase? Diky a hodne stesti!

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Instagram Feed Instagram Feed Instagram Feed Instagram Feed Instagram Feed Instagram Feed Instagram Feed Instagram Feed

I am Documentary & Fine Art Travel Photographer, who journeyed the world as a photographer for more than 20 years, focusing my efforts on documenting the traditions of changing cultures around the world.